XMind

2. Funkce a příčiny existenence veřejného sektoru

1. Tradiční ekonomické fce státu

   1. Alokační

      státní zásahy směřují k podporě efektivnosti alokace vzácných zdrojů a pokoušejí se napravovat selhání trhu (existence monopolů, externalit, veřejných statků...)

   2. (Re)Distribuční

      žádoucí stav rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti, je ovlivňováno mnoha formami, typicky daňemi, transfery (sociální dávky), výdajovou politikou (bezplatné poskytování některých služeb nebo statků), cílem není napravovat tržní selhání, ale podporovat některé skupiny obyvatelstva

   3. Stabilizační

      stát se snaží o vyrovnání extrémů hospodářského cyklu, omezování inflace, předcházení nezaměstnanosti a podporuje ekonomický růst

2. Pojmy

   1. Etatismus = zneužití instituce státu na úkor individuálních práv

   2. tržní selhání = překážky dosahování paretoefektivních stavů (dokonale konkurenčních trhů)

   3. Státní paternalismus - viz zde vlevo

   4. Progresivní zdanění - čím víc máš, tím víc zaplatíš

3. Příčiny existence veřejného sektoru

   1. Neekonomické

      napr. případy existence statků pod ochranou, kdy je spotřeba nějakých statků státem přikazována či zakazována (alkohol, drogy, pornografie, povinná školní docházka, očkování). Stát se zde chová svým způsobem jako rodič vůči dítěti.

      1. Ochrana těch, kteří se nemohou suverénně rozhodovat (děti, postižení)

      2. prevence, resp. snižování rizika ohrožení významných společenských hodnot (život, zdraví, demokracie, náboženství, ...)

   2. Ekonomické

      inflace, nezaměstnanost apod. jsou důvodem pro státní zásah prostřednictvím aktivní fiskální politiky, avšak tyto zásahy často tyto jevy vyvolávají nebo je prohlubují

      1. Makroekonomické

      2. Mikroekonomické

         1. překážky k nastolení Paretovsky efektivních stavů: - selhání konkurence - přirozené monopoly - veřejné statky - externality - informační asymetri - neúplné trhy

4. Lorenzova křivka

   1. graf vznikne tak, že seřadíme jedince od nejnižších důchodů po nejvyšší. Sečteme důchody 1% nejchudší populace, 2% nejchudší populace, ... Náasledně vypočteme kolik procent důchodu náleželo 1% nejchudších, 2% nejchudších... Dokonale rovné distribuci by odpovídala úsečka se sklonem 45°. Čím bude Lorenzova kčivka vzdálenější od linie rovné distribuce, tím je neronoměrnost větší. Můžeme využít pro analyzování distribučních zásahl státu (změn daní apod.) Pokud by jedna ležela uvnitř druhé, potom by se dalo říci, že rozdělení důchodů, které vyjadřuje, je rovnější. Pokud by se však protínali, nejsme schopni říct, která z nich reprezentuje rovnější rozdělení.

5. Giniho koeficient

   1. Jedná se o číselné vyjádření odklonu Lorenzovy křivky od křivky dokonalého rozdělení důchodů. Hodnota se může pohybovat v intervalu od 0 do 1. U dokonalého rozdělení důchodů ve společnosti by byla plocha mezi Lorenzovou křivkou a křivkou dokonalé rovnosti nulová. Naopak, kdyby všechen důchod měl nejbohatší jednotlivec, byla by hodnota rovna 1. GK udává kolik by muselo být přerozděleno, aby byla rovnost.

6. Spravedlivá distribuce (rozdělování)

   1. 1. Kritéria založená na schopnostech a zásluhách

      Vychází z principu přirozeného práva, práva člověka plody práce. napr necht ma kazdy to, co si může na trhu vydělat necht ma kazdy to co si muze vydelat konkurencnim trhu ...

   2. 2. Utilitářská kritéria

      Odvozují správnost rozdělení důchodů od užitečnosti, štěstí, které je s nimi spojeno. Spravedlivá redistribuce bude ta, která přerozdělí důchod od toho, kdo z něho má menší užitek k tomu, kdo má užitek větší. Cílem je buď maximalizace celkového nabo průměrného blahobytu.

   3. 3. Rovnostářská (egalitářská) kritéria

      Považují taktéž rovnost blahobytu za zásadní hodnotu. Oproti utilitářům mají jeden společný rys s první skupinou kritérií, založených na schopnostech v tom, že považují relativní postavení jednotlivců za podstatu problému rozdělování. Různé konkrétní varianty: a) rovnost blahobytu všech b) maximalizace blahobytu nejnižší skupiny c) kategorická spravedlnost - u nás i v zahraničí, pracuje s právem na jistou minimální, zaručenou úroveň - požadavek minimální nabídky potrevin, oblečení, bydlení, odráží se v požadavcích na rovný přístup k některým službám (vzdělání, zdravotní péče).

   4. 4. Smíšená kritéria

      Napr. existence tzv. socialni zachranne site je dána spodní (rovná) hranice blahobytu, ale je jí nadřazeno pravidlo nadání. Některé redistribučníé nástroje jsou nastaveny tak, aby se maximalozoval celkový blahobyt apod.